MENŠÍK Vladimír [ Osobnost ]
MENŠÍK Vladimír (* 9. 10. 1929 Ivančice u Rosic, + 29. 5. 1988 Brno) - český herec
Po studiích na brněnské Janáčkově akademii múzických umění hrál V. Menšík krátce v Divadle D 34 v Praze. V roce 1958 se stal členem hereckého souboru Filmového studia Barrandov. Pro film a televizi vytvořil přes 150 rolí. Během let, v nichž hrál ve filmech (Práče, Král Šumavy, Procesí k panence, Hledá se otec, Až přijde kocour, Limonádový Joe, Mezi námi zloději, Lásky jedné plavovlásky, Všichni dobří rodáci, Klec pro dva, Dívka na koštěti, Parta hic) a v množství televizních inscenací, si získal popularitu především mezi lidovými diváky, kteří cítili srozumitelnou blízkost typů jím představovaných. Vyrostl v neopakovatelný typ českého šprýmaře, dobrého, ale někdy i zlomyslného a poťouchlého. Herec detailní zkratky, jenž si vypracoval typický sled mluvy rychle cezené skrze rty, pronášené s dynamickou gestikulací. Výjimečná byla jeho schopnost improvizace v mezích scénáře. Menšíkovy hrdiny prozařoval přirozený humor, jadrnost vtipu. Vytvářel občas i vážné filmové role (Markéta Lazarová). S obrovským talentem pro konverzační herectví vytvořil slavného romanopisce Alexandra Dumase ve stejnojmenném televizním seriálu. V 70. a 80. letech hrál často v pohádkách (Tři oříšky pro Popelku, Princ a Večernice, Jak se budí princezny), nechyběl v crazy komediích režisérů O. Lipského (mimo jiné Happy end) a V. Vorlíčka (Což takhle dát si špenát), hrál v televizních seriálech ze současnosti (Chalupáři, Žena za pultem), z historie (Byl jednou jeden dům) a ze světa sci-fi a pohádkové fantazie (Návštěvníci, Arabela).
Vyvrcholením jeho práce pro televizi se stala vynikající studie tragické postavy alkoholika ve dvou televizních hrách J. Hubače (Ikarův pád, Tažní ptáci), dramaticky působivé a velmi přesvědčivé, přestože v té době již byl vážně nemocen. Televize mu také poskytla možnost hrát i velké role klasického divadelního repertoáru (MoliŹrův Scapino), ke kterým se jinak nedostal. Ve dvojici s J. Bohdalovou vytvořil několik vydařených televizních skečů. Do zlatého fondu televizní tvorby se zařadil svým výkonem v žánru televizní mikrokomedie (Bohouš, Bakaláři). Nepřehlédnutelná je Menšíkova účast na rozvoji televizní zábavy. Byl skvělým vypravěčem, až báchorkářem a mystifikátorem. Jeho vypravěčské a od něho odvozené konferenciérské umění vycházelo z tradic lidových vypravěčů z rodného kraje. Menšík se svou srozumitelnou, lidovou komikou čestně přiřadil k Jindřichu Mošnovi a V. Burianovi.
